Synodální reflexe 2024
Synodální reflexe 2024
Pozvání na cestu k říjnu 2024
Zveme Vás k účasti na následující fázi Synody o synodalitě (2021 - 2024) dle žádosti Generálního sekretariátu Synody biskupů.Jsme nyní „na cestě k říjnu 2024“, kdy se bude konat druhé shromáždění Synody biskupů věnované tématu synodální proměny katolické církve.
Přáním Sekretariátu Synody biskupů tentokráte je, aby došlo k hlubší reflexi některých bodů Souhrnné zprávy Synody biskupů z října 2023, a to takovým způsobem, že bude nasloucháno zejména specifickým skupinám věřících na základě jejich zkušeností a služeb v církvi (např. kněží, trvalí jáhni, členové pastoračních a ekonomických rad farností, řeholníci a řeholnice, společenství žen atd.) Tyto skupiny prosíme, aby se v rámci metody duchovní konverzace, která se osvědčila již v první, diecézní fázi, synodálního procesu, společně setkaly a přispěly svými podněty k tématům, která se jich bezprostředně týkají.
Všechny potřebné informace jsou k dispozici na tomto webu.
Časově je tato fáze omezena tak, že je třeba, aby skupinky zaslaly své výstupy prostřednictvím formuláře na uvedeném webovém odkazu do 31. března 2024 a to v maximálním rozsahu 1800 znaků. Diecézní tým následně do 21. dubna 2024 připraví souhrn této fáze konzultace, který bude zaslán národnímu synodálnímu týmu při ČBK, jenž do 15. května 2024 odevzdá podněty za celý národ Sekretariátu Synody biskupů.
Mons. Josef Nuzík
apoštolský administrátor
Časový harmonogram
11. 2. spuštěna registrace skupinek registrace zde
11.2. - 31.3. práce ve skupinkách
31.3. odevzdání výstupů ze skupinek
31.3. - 21.4. diecézní tým zpracuje souhrnnou zprávu
21.4. odevzdání diecézní reflexe na národní úroveň
21.4. - 15.5. národní tým zpracuje národní reflexi
15.5. odevzdání národní reflexe na generální sekretariát synody
Témata k reflexi
Téma 1: Církev je poslání
Cílové skupiny
kněží, lektoři, společenství mladých lidí, manželské páry, pracovníci center pro rodinu a pro mládež v děkanátech
Obsah
„Potřebujeme větší kreativitu při vytváření služeb podle potřeb místních církví, a zejména při zapojení mladých lidí. Lze uvažovat o dalším rozšíření odpovědností přidělených stávající službě lektora, která se již nyní neomezuje jen na působení při liturgii. Mohla by se tak z ní plněji stát služba Božímu slovu, která by ve vhodných kontextech mohla zahrnovat také kázání. Může se rovněž prozkoumat možnost ustanovení služby přidělené manželským párům, které by se věnovaly podpoře rodinného života a doprovázení lidí připravujících se na svátost manželství.“ (Část II/kap.8)
Téma 2: Ženy v životě a poslání církve
Cílové skupiny
společenství žen, společenství Modlitby matek, řeholnice, pracovnice center pro rodinu v děkanátech, společenství mladých lidí
Obsah
„Církve po celém světě vyjádřily jasnou žádost, aby aktivní přínos žen došel uznání a docenění a aby ve všech oblastech života a poslání církve vzrostla jejich pastorační zodpovědnost. Jak může církev do stávajících úloh a služeb zapojit více žen, aby se lépe projevily dary a charismata všech a aby lépe reagovaly na pastorační potřeby? A pokud jsou zapotřebí nové služby, kdo je má rozlišovat, na jakých úrovních a jakým způsobem?“ (Část II/kap.9)
Téma 3: Zasvěcený život a laická sdružení a hnutí: charismatické znamení
Cílové skupiny
charismatická hnutí, řeholníci, terciáři, zasvěcené panny
Obsah
„Je třeba rozvíjet způsob, jak zasvěcený život i laická sdružení, církevní hnutí a nová společenství mohou svá charismata vkládat do služeb společenství a misijního poslání místních církví (diecézí, farností), a přispívat tak k rozvoji stávajících cest ke svatosti o prorockou přítomnost. Je např. možné vytvořit na rovině diecézí poradní orgán k setkávání a diskuzi zástupců řeholních a laických sdružení tak, aby se podpořily trvalé vztahy mezi jejich životem a posláním a životem a posláním místních církví?“ (Část II/kap.10)
Téma 4: Jáhni a kněží v synodální církvi
Cílové skupiny
trvalí jáhni, kněží, pastorační rady, pastorační asistenti
Obsah
„Zásadní význam pro to, abychom mohli pokročit v budování synodální církve, má transparentnost a kultura odpovědnosti. Žádáme místní církve, aby stanovily procesy a struktury, které umožní pravidelně prověřovat, jak zodpovědně se kněží a jáhni chovají při výkonu své služby. Východiskem pro tuto práci mohou být stávající instituce, jako jsou participativní orgány (např. pastorační rady farností) nebo pastorační návštěvy, přičemž je třeba dbát na zapojení společenství. Tyto formy je třeba přizpůsobit místním podmínkám a různým kulturám, aby nefungovaly jen jako překážka nebo byrokratická zátěž. Rozlišování, jaký druh procesu je zapotřebí, lze podle úvahy provádět na regionální nebo kontinentální úrovni.“ (Část II/ kap.11)
Téma 5: Biskup v církevním společenství
Cílové skupiny
ekonomické rady farnosti, pastorační rady farnosti, křesťanští podnikatelé (Kompas, Teovia), ekonomická rada diecéze
Obsah
„Formou, která má být ještě právně definována, je třeba zavést struktury a postupy pro pravidelnou kontrolu činnosti biskupa, a to s ohledem na styl jeho autority, ekonomickou správu diecézního majetku a fungování participativních orgánů i ochranu před všemi možnými druhy zneužití. Kultura zodpovědnosti je nedílnou součástí synodální církve, která podporuje spoluzodpovědnost a také ochranu před zneužíváním.“ (Část II, kap. 12)
Téma 6: Církev která naslouchá a doprovází
Cílové skupiny
malá společenství, společenství mladých lidí, studentská hnutí, charitní pracovníci, nemocniční kaplani, Centrum pro mládež
Obsah
„Co by se mělo změnit, aby ti, kteří se cítí vyloučeni, zakoušeli církev jako přívětivější? Naslouchání a doprovázení nejsou jen činnost jednotlivců, ale forma působení celé církve. Musí se proto pro ně najít prostor v rámci života křesťanských společenství na různých úrovních, aby se duchovní doprovázení plně využívalo. Synodální církev musí být církví naslouchající, a tento závazek je třeba převést do praxe.“ (Část III, kap. 16)
Téma 7: Struktury spoluúčasti
Cílové skupiny
malá společenství, pastorační rady farností, charismatická hnutí, studentská hnutí, církevní školy
Obsah
„Synodalita roste tehdy, když se každý člen zapojuje do procesů a rozhodování o poslání církve.
A proto je třeba se ptát, jak můžeme propojit poradní a rozhodovací aspekty synodality věřících v konkrétních společenstvích? Jak lze vzhledem k rozmanitosti charismatických a služebných darů Božího lidu na rovině společenství (farností) integrovat úkoly poradenství, rozlišování a rozhodování prostřednictvím farních rad ale i mimo ně?“ (Část III, Kap. 18)
